Založení organizace

Až do té doby, byli žlutičtí rybáři organizováni v Rybářském spolku v Chyši, což se jim pochopitelně nelíbilo. A protože sídlo Správní komise – pozdějšího Okresního národního výboru, bylo ve Žluticích, byla snaha většiny členů přenést sídlo spolku do Žlutic, protože většina jich ze Žlutic a okolí pocházela. Dne 15. června 1946 byla za tímto účelem svolána do restaurace U nádraží ustavující schůze, která rozhodla o zrušení spolku v Chyši a ustavení rybářské organizace ve Žluticích s názvem „Sportovní rybářský klub ve Žluticích“ (zde je třeba podotknout, že Český rybářský svaz v té době ještě neexistoval, protože byl založen až v roce 1957).

Na ustavující schůzi byl také zvolen výbor a příslušné komise. Je zajímavé, jaké povolání tehdejší členové výboru měli:
předseda: Palát Bohumil, důchodce
místopředseda: Donát Karel, úředník Okresní nemocenské pojišťovny
jednatel: Terner Oldřich, rovněž úředník ONP
zapisovatel: Vondrovič Josef, výpravčí ČSD
pokladník: Daněk František, restauratér U nádraží
hospodář: Soběslavský Václav, technik Hospodářského družstva
členové výboru: Kolář Jaroslav – úředník ONV;  Hart Josef – důchodce; Šandalík Stanislav – mistr holičský.

Dále byla zvolena revizní komise:
předseda:  Holan Josef, skladník Hospodářského družstva,
člen:  Kaňka Bedřich, zaměstnanec ČSAD

Byli jmenováni i přísežní hajní (nynější rybářská stráž), Kulhánek Karel jako vedoucí a dále Hart Josef a Kolář Jaroslav.

Schůze klubu se konaly podle potřeby v průměru 1x za měsíc. Jako klubovní místnost sloužil lokál restaurace U nádraží. Do povodí Rybářského klubu v té době patřila řeka Střela od portálu náhonu na chyšské mlýny u Mlýnců pod Protivcem, až ke katastru obce Kozlov, tedy současná Střela 5A a Střela 6 ( ta byla,vzhledem ke špatnému přístupu po napuštění přehrady v roce 1968, předána do hospodaření MO ČRS Toužim). Déle pak povodí Malé a Velké Trasovky. Celkem tedy přibližně 45 hektarů. Klub měl v době založení asi 45 činných členů a asi 50 přispívajících – dnes bychom řekli sponzorů. Byli to převážně obchodníci, řemeslníci, úředníci a podobně. Členský příspěvek činil 100 Kč a povolenka 50 Kč. Za vybrané peníze se nakupoval především plůdek Pstruha obecného ze šumavských líhní a posléze z odchovny Bečov, což se ostatně dělo ještě před několika lety do založení vlastní pstruhové líhně.

A současnost ? Místní organizace má kolem 95 ti členů – každý rok se počet mění, nezměnil se revír Střela 5A od Mlýnců k přehradě a přibyla i celá řada chovných rybníků ať již ve vlastnictví místní organizace, nebo pronajatých od města Žlutice. V letech 1991 až 1997, bylo vybudováno vlastní sídlo v Čechově ulici a líheň pod zahrádkářskou kolonií. Přirozeně že se změnil i členský příspěvek na nynějších 400 Kč – provozní náklady jsou dnes přeci jen větší nežli v době založení organizace a cena povolenky stoupla v průměru na 900 – 1.000 Kč, ale s možností provozovat sportovní rybolov v celém Západočeském regionu. Při zakoupení celosvazové povolenky pak po celém území Čech a severní Moravy.

Závěrem tedy popřejme – ne jen MO Žlutice, ale i celému Českému rybářskému svazu, hodně dalších úspěchů v péči o svěřené revíry, v ochraně ohrožených druhů ryb, pstruhovým organizacím úspěch v nových formách odchovu Pstruha potočního a Lipana a v péči o čistotu vod.